Leonidy - dotek lví hřívy
Vždy v listopadu proletí kolem země rozverná kometa, která rozhází do naší atmosféry větší či menší roje meteorů - takzvané Leonidy. Obyvatelům Země se totiž zdá, že kosmická tělesa vylétají ze souhvězdí Lva, konkrétně z hvězdy Algieba. Co nám „lví prskavky“ přinesou?
6. 11. 2019 – Lev bude krotký
Zatímco v některých letech bylo možno pozorovat meteorickou bouři, letos bude lví hříva krotká, bude nás hladit a přívětivě se o nás otírat. Přesto slibuje dlouhodobě trvající podívanou, konkrétně od 5. do 30. listopadu, s vrcholem 18. listopadu od půlnoci do úsvitu. Kometa, která má reálně roje meteorů na svědomí, nese jméno Tempel-Tuttle. Poprvé byla pozorována pouhým okem v Číně v roce 1366. Doba jejího oběhu je cyklus trvající něco přes 33 let. Na svou oběžnou dráhu vrhá kousky svého vlastního odpadu a trosek. Občas nám přinesla i kvalitní meteoritickou bouři, kterou je klasifikováno pozorování více než 1000 těles za hodinu, letos ale bude umírněná a poskytne nám kolem 15 meteoritů v hodině.
Kde a jak pozorovat Leonidy?
Důležité je najít si místo bez „světelného smogu“. Mělo by být vyvýšené, aby vám nebe neclonily větve stromů. Volme proto náhorní planiny, zříceniny hradů, kam vedou turistické stezky, případně i polní cesty a meze v ploché krajině. Mohou to být i břehy rybníků a jezer. Výborně se osvědčilo jezdit ve skupině přátel, kde každý sleduje svůj „kousek nebe“ a dá ostatním vědět, pokud něco zahlédne. Do půlnoci celkem pozorování nestojí za řeč, dobré je sledovat od půlnoci dál, a to zejména 17., 18. a 19. listopadu, kdy úkaz kulminuje. Odměnou vám může být podle staré tradice splněné přání za každou „hvězdu“.
Sálavý bod
Proč lidé připisují meteory z komety Tempel-Tuttle právě souhvězdí Lva? Hvězda Algieba, odkud zdánlivě vyletují, se opticky shoduje s tzv. „sálavým bodem“ meteorického roje. Pokud chceme pochopit, oč jde, je dobré si představit kolejnice, které vedou paralelně a jejich dráhy s nám před očima v dálce sbíhají do jednoho bodu. Zdá se, jako by z něho koleje vycházely. Také meteory mají souběžné dráhy a v hlubinách vesmíru opticky vzniká jakoby bod jejich zrodu, sálavý bod. Je to ovšem pouze zrakový klam, místo, kde se dráhy meteorů spojují, a to proto, že větší rozdíly mezi drahami už okem ani optikou nerozeznáme.
Co nám přináší?
Věříte na padající hvězdy, které plní přání? Pokud ne, raději byste měli. I našim dávným předkům, pro něž byly meteory hvězdičkami, se přání plnila. Zdá se sice, že jde jen o pověru, ale poslední výzkumy kvantové fyziky dokazují mnoha výpočty, že energie naší mysli je spjata s energií vesmíru. Hmota jako taková v podstatě neexistuje, je to iluze jako „Potěmkinova vesnice“. Jdete-li do nitra atomu, narazíte na menší částice - protony, neutrony, elektrony - a v jejich rámci opět na menší - neutrina, baryony, leptony a hadrony - a nakonec se dostaneme k nedělitelným kvarkům. Pokud ovšem nahlédneme i do nich, nespatříme nic hmotného. Jen kmitající energii. Protože my tady na Zemi, ale i vesmírná tělesa, jsme jen kmitající energií, a ta se ve svém krajním bodu rozkmitu, což je asi sedmkrát za vteřinu, rozpíná do celého vesmíru, neustále všichni se vším tak nějak splýváme a jsme vlastně všude. Rezonujeme. Můžeme si nabírat informace z vesmírného prostoru, protože částice si je vzájemně předávají. A můžeme také své tvořivé myšlenky do vesmíru posílat. Na kvantové úrovni se vesmír tvaruje podle myšlenek nás všech, neustále, každou setinu vteřiny. Věřte svým přáním a vesmír vám je pošle zpět jako úspěšně splněný projekt.
Starobylé tajemství svátku čarodějnic Noc ze 30. dubna na 1. května je vskutku nocí magickou. Ve vesnicích se rozhoří ohně - je totiž večer...
Celý článek »