Reklama
 
Reklama
Reklama

Milovaný Valentin: Kouzla lásky

Čtrnáctý únor býval pro většinu pamětníků úplně obyčejným dnem. Kde se vzal svátek zamilovaných? Proč ho slavíme? A kdo byl vlastně svatý Valentin?

Milovaný Valentin: Kouzla lásky (obrázek)

11. 2. 2019 –  Kněz ve 3. století

V této rané křesťanské době žil v Itálii kněz jménem Valentin. Uměl léčit a mnoha lidem zachránil zdraví a život. Když se ho ptali, jak dělá tyto zázraky, odpovídal, že to nedělá on sám, ale že láskyplný Kristus léčí jeho prostřednictvím. Všechny, které vyléčil, obrátil tímto na křesťanství. Už tím na sebe upoutával nežádoucí pozornost. Co čert nechtěl, anebo možná právě chtěl, v tu dobu vedl římský císař Klaudius II. mnoho válek na Balkáně. Verboval mladé Římany a posílal je do válek, a to si pište, že se nevrátili za rok ani za dva. Někteří strávili ve válkách desítky let i celý život. Římští mladíci ale měli své lásky, kterých se nechtěl vzdát. Zamilovaný voják, špatný voják! Kouká, jak by se co nejdřív vrátil i za cenu zranění, a nebojuje celým srdcem. Proto císař rekrutům svatby zakázal. Byl tu však kněz Valentin, který i přes zákaz mladé páry oddával. Když to prasklo, byl odsouzen na rok přísného vězení a měl se své víry i kněžství vzdát. To však neudělal! Místo toho se sblížil se slepou žalářníkovou dcerou - a vyléčil ji! Když po roce svou víru neodvolal a nepřísahal poslušnost císaři, byl odsouzen k smrti. Vyléčené dívce napsal dopis, v kterém ji vyznal lásku. List končil slovy: Tvůj Valentin. Jeho život skončil právě 14. února. Všichni, které oddal či vyléčil, pak začali toto výročí slavit a vzpomínat na jeho památku.

Lupercalia

Ve starém Římě se však slavil významný svátek už před Valentinovým narozením. Byly to oslavy Lupercalia datované právě na 14. února. V ten den bouřil celý Řím tancem a nevázanými projevy náklonnosti. Do velké amfory se hodily lístečky se jmény mladíků a každá z dívek si vylosovala jméno. Koho si „z hrnce“ vytáhla, tomu se musela po celou noc věnovat. Moc morálky v tom nebylo, ale mnoho z těchto vylosovaných milenců v sobě našlo zalíbení a vytrvalo ve vztahu i nadále. Po Valentinově mučednické smrti pak svátek Lupercalia splynul se vzpomínkou na skvělého muže a získal, kromě Valentinova jména, i silné romantické kouzlo.

Byznys se svátkem lásky

Svátek postupně upadl v zapomnění, ale roku 1907 se jistému americkému obchodníku s pohlednicemi hodil doslova do krámu, a tak starý svátek vyštrachal a oprášil. Tomuto hokynáři se nelíbilo, že po Vánocích a Novém roce dochází k útlumu prodeje jeho přáníček, a tak hledal v historických pramenech, co dalšího by se dalo v zimě slavit. A kápl právě na Valentina! Rozpoutal marketingovou akci, která se během pár let velice ujala. Prodej mu závratně stoupl! A tento obchodník způsobil něco dobrého a něco zlého: Připomněl lidem Valentinovu památku. A také rozpoutal každoroční komerční šílenství prodeje neuvěřitelných blbostí. Každý z nás má tedy dvě cesty: Věnovat své lásce pozornost a čas, vymyslet něco hezkého, kam se podívat, chodit přírodou a držet se za ruce nebo být doma a držet svého miláčka v objetí. Anebo je tu cesta z reklam: nakupovat dárky, cetky, bonboniéry, drahé večeře, zájezdy a pobyty v různých destinacích. Jedno nevylučuje druhé a záleží, co máte rádi, ale věřte, v rozhazování peněz ten trik není.

Láskyplná kouzla


K Valentinu se pojí různé hezké tradice. Hlavní z nich je darovat květinu, nejen muž ženě, ale i naopak. Stačí malé poupě, důležité je však, co květomluva říká. Karafiát připomíná váhavým, že se mají konečně rozhodnout. Konvalinka sděluje, že ten, kdo vám ji daroval, se do vás zamiloval na první pohled. Hyacint říká, že miláček vám dává své srdce navždy. Lilie vás očišťuje od všech vin - on nebo ona se na vás nezlobí. Narcis vám říká, že není hrdějšího tvora, než jste vy. Růžová růže říká prosté: Miluji tě! Bílou růží vám dárce říká, že se trápí, neboť ho odmítáte. Rudá růže předává vášeň. Žlutá sděluje, že dárce žárlí. Tulipán, který je uvnitř „prázdný“, říká obdarovanému: Jsi prázdný, ale já tě naplním láskou.

Zapomeňte na kovové zámečky zamykané na zábradlí mostů. Je to vymyšlený novodobý zvyk a nemá tradici. Podle něho má cit trvat po dobu, dokud je zámek zamčený, ale protože by naše mosty spadly, musí se zámečky na obecní útraty odřezávat. Tento zvyk nemá smysl. Poradíme vám jiné.

Dánové žádají své vyvolené v tento den o ruku. Od roku 1288 mají uzákoněno, že tak mohou činit i ženy, ale jen v přestupný rok. Ve Walsu v tento den daruje milenec své milé vlastnoručně vyřezanou dřevěnou lžíci na znamení, že do sebe zapadají jako dvě lžičky. V Anglii mají od pradávna tento zvyk: Dívka vezme čtyři bobkové listy a vloží je do cípů polštáře. (Vavřín je přece posvátná bylina.) Před spaním sní vejce bez žloutku a ten si uloží do misky na noční stolek. Bílek a žloutek patří nerozlučně k sobě, a pak se jí zdá o tom, kdo k ní osudově patří. V Itálii je zvykem dát svému vyvolenému vlastní zamilovanou báseň. Jste-li sami a toužíte po lásce, vhoďte do proudu řeky bílou a červenou růži svázanou pramínkem vašich vlasů. Při tom si představujte, jaký má váš vyvolený být a co k němu chcete cítit. Takže zbývá jen popřát krásného Valentýna a opravdovou lásku!

Článek pro vás připravila numeroložka Karolína.

Chcete se dovědět více?

Zavolejte našim poradcům na tel: 906 707 707

Láska a karma – znáte se z minulých životů? Láska a karma – znáte se z minulých životů?

Jen velmi málo lásek je takových, kdy se partneři potkávají v tomto životě poprvé! Víte, jaká je vaše...

Celý článek »