Reklama
 
Reklama
Reklama

Sibyla - největší věštkyně starověkého Říma

Před mnoha staletími se v Římě objevila stará žena, již nikdo neznal. Přišla za králem Tarquiniem. Řekla mu, že pro něj má výhodný obchod, načež dodala, že jde o státnické záležitosti.

Sibyla - největší věštkyně starověkého Říma (obrázek)

10. 6. 2019 –  Nabídla, že mu prodá devět svitků. Jejich cena byla tři sta zlatých. Král nemohl uvěřit svým uším. Ani očím. „Svitky? Jaké svitky?“ Byla to jen obyčejná stařena! „Chci ti prodat devět svitků,“ řekla mu. „Je v nich osud světa.“ Král stále nevěřil. „Jak, že?“ zeptal se. „Budoucnost celého světa,“ řekla mu. „I tak,“ odvětil král, "je cena příliš vysoká ...“ Stařena se u Tarquiniova dvora objevila ještě se šesti a posléze jen se třemi svitky. Král Tarquinius koupil tři zbývající, v nichž byla napsána budoucnost světa, za požadovaných tři sta zlatých. Ona stařena totiž byla sama Kumská Sibyla.

Sibyla ze Sáby?


Přestože jsou sibylská proroctví spojována převážně s biblickou královnou ze Sáby, je známo, že skutečné Sibyly s ní neměly nic společného. Šlo totiž o více než 3000 let starou tradici původem z Orientu, odkud se přes Řecko rozšířila až do Itálie. Všechny skutečné Sibyly byly knežky boha Apollóna a věštění prováděly, jen když je posedl jeho duch. Vergilius a další autoři té doby popisují jejich extatické stavy, při nichž měnily vzhled i hlas. Na rozdíl od delfské Pýthie a dalších věštkyní tedy nevydávaly proroctví na objednávku. Existují záznamy o 10 až 12 místech, kde Sibyly působily. Jednou z nich byla právě Kumská Sibyla. Ta se údajně dostávala do stavu posedlosti tím, že pozřela několik kapek šťávy vavřince. Další ze zvláštností Kumské Sibyly bylo to, že při věštění psala své předpovědi na dubové listy a pokládala je na okraj své jeskyně, z níž je vítr rozfoukával sem a tam, takže se často pomíchaly a věštby byly pro čtenáře zcela nesrozumitelné. Nejvíce ji ale proslavila stará římská pověst, v níž prodala králi Tarquiniovi v úvodu zmíněné svitky.

Sibylské knihy

Ty byly uloženy v Jupiterově chrámu na kopci Kapitol a jako Sibylské knihy uchovávány v nesmírné vážnosti. Římský senát nařídil dvěma římským patricijům, aby je přepsali. Později se jejich řady rozšířily na deset mužů, posléze na patnáct a nakonec vznikl celý sbor kněžích určený na přepis Sibyliných knih. Nikomu jinému nebylo dovoleno v původních třech svazcích číst. Jeden kněží jménem Marcus Atilius byl všit do pytle a vhozen do řeky Tibery za to, že do nich dovolil nahlédnout nepovolanému člověku. Sám Julius Caesar dal kopie Sibyliných knih svým velekněžím, kteří byli ze zákona jediní státní úředníci s právem v nich číst. Sibylské knihy byly nakonec nenávratně zničeny v roce 83 našeho letopočtu, když Jupiterův chrám zachvátil požár.

Osud Říma ve třech dílech?

Sibylské knihy a jejich příběh lze vysledovat také ve spisech římského historika Livia. Ten vypráví o roku 461 př. nl, kdy dva pověření muži, nahlíželi do knih kvůli hroznému zemětřesení, kdy měla vzplát i nebesa. Znovu tak museli učinit v roce 443 př.nl, kdy na lidi i dobytek udeřila strašlivá epidemie. Sibylské knihy varovaly Řím před všemi násobky čísla tři. Senát se ke knihám uchýlil i v roce 399 př. nl., v roce katastrofické psinky, která kosila lidi i zvířata. V roce 343 př.nl. v nich hledala význam hrůzostrašného znamení: na Řím spadla z nebe sprška kamení. Také to prý podle Livia byla Kumská Sibyla, kdo Římanům pzozradil, že jejich božstvo pochází z Řecka. Když v roce 293 př.nl, decimoval Římany mor, v knihách byl nalezen pokyn vyslat pro léčitele Asclepia. Sibylské knihy předpověděly dokonce i příchod kartaginského dobyvatele Hanibala. V knihách byl pro zděšené Římany nalezen pokyn usedat na křižovatky (jimž Římané říkali trojcestí - jednou cestou totiž přišli) a modlit se k bohyni křižovatek Hékaté. Zajímavé je, že Kartágo začalo nesmyslně štěpit své síly na nedůležité výpady a Hanibal, dočkavší se jen minimálné podpory ze své domoviny, byl nucen se postupně z Itálie stáhnout.

Skutečná jako Kristus

Přestože šlo o pohanskou věštkyni, měli Kumskou Sibylu v obrovské úctě i raní křesťané. Ve svých proroctvích totiž předpověděla dokonce i příchod Krista a jeho ukřižování. Právě proto se jednou z hlavních postav Danteho Božské komedie stal Vergilius, jenž si proroctví o Ježíšovi od Kumské Sibyly “vypůjčil“. Nicméně zatímco o Vergiliově existenci nikdo nepochybuje, Kumská Sibyla byla považována za pouhou legendu. To se změnilo v roce 1932, kdy neapolský archeolog Amedeo Maiuri objevil jeskyni, kde Sibyla prováděla svou věšteckou činnost.

Článek pro vás připravila astroložka Rachel.

Chcete se dovědět více?

Zavolejte našim poradcům na tel: 906 707 707

Minulé životy Minulé životy

Máte někdy pocit, že na Zemi nejste poprvé? Nebo se vám dokonce v hlavě vynořují tajemné vzpomínky,...

Celý článek »