Svatá Lucie, nositelka světla a kouzel
Jeden z nejmagičtějších dní adventního období je třináctý prosinec. Den svaté Lucie přináší řadu čarodějnických zvyků! Znáte je?

9. 12. 2020 – Lucie a její oči
Jméno Lucie patří u nás mezi nejpopulárnější ženská jména. Jeho původ je odvozen od latinského slova „lux“, které v překladu znamená „světlo“. Lucky jsou tedy nositelkami světla, což se v temných dnech před zimním slunovratem hodí, takže umístění jejich svátku v kalendáři snad nebude náhodné. Zajímavostí je, že od stejného latinského slova je odvozeno i jméno ďábla Lucifer, což značí „světlonoš“. To je však asi jediná podobnost, protože historická Lucie byla opravdovou křesťanskou světicí!
Panna Lucie žila kolem roku 300 v Syrakusách v Itálií. Proslula tím, že se odmítla vdát za pohanského nápadníka. A protože jemu se nejvíc líbily její oči, tak si je sama vyloupla a poslala mu je, aby ho odradila. A ejhle, stal se zázrak a Panna Marie ji do druhého dne obdařila novýma očima a vrátila jí zrak! Proto je taky Lucie mimo jiné patronkou nevidomých a lidé se k ní modlí oři očních onemocněních. Nakonec jí to ovšem příliš nepomohlo a navzdory tomuto hrdinskému (nebo masochistickému?) činu ji později čekala mučednická smrt!
Zákaz předení a tajemné věštby příštího roku
Luciin svátek se odedávna těšil velké oblibě a byl provázen celou řadou adventních zvyků. Nejdůležitější místo měly pochůzky žen oděných v bílých šatech, které obcházely na vesnicích domy a kontrolovaly, jestli jsou již hospodyňky nachystány na příchod vánoc. Podle pověry bylo navíc v tento den zapovězeno předení - kdysi velmi důležitá zimní ženská práce. Kterou ženu přistihly bílé paní na Lucii, jak přede, tu čekal trest! Místo předení se měly ženy v tento den věnovat předvánočnímu úklidu, a taky si trochu odpočinout. Převlečené „Lucie“ v bílém kontrolovaly i děti, jestli dodržují adventní půst.
Na Lucii má prý magie velkou moc, a tak byl tento den zasvěcen také věštění. Podle počasí od Lucie do vánoc se předpovídalo, jaký bude příští rok - každý den znamenal jeden měsíc! Svobodné dívky si na Lucii napsaly třináct lístečků se jmény mužů, kromě jednoho, kde bylo slovo „neznámý“ každý den až do vánoc jeden lístek spálily a který jim zůstal, to měl být jejich ženich. Muži měli zas jiný čarodějný zvyk. Pokud se jim povedlo vyrobit stolek bez použití hřebíků a na ten si pak během mše v kostele stoupli, ukázalo se jim, kdo z přítomných jsou zlé čarodějnice!
Lucie jako posel světla
Svátek Lucie se dnes těší velké oblibě ve Skandinávií, kde můžete vidět průvody dívek v bílém a se svíčkami i dnes. Není bez zajímavosti, že je to snad jediná světice, kterou v těchto protestantských zemích vůbec slaví. Svátky Lucie, ať už kdekoliv, ovšem nezapřou, že se v nich mísí křesťanská tradice se starobylými pohanskými prvky vítání nového světla o blížícím se slunovratu.
A nakonec, asi znáte pranostiku: „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“. Toto tajemné tvrzení má dvě možnosti vysvětlení. Jedno z nich je, že až do zavedení gregoriánského kalendáře v roce 1582 (používáme jej dodnes) vycházel 13. prosinec již na zimní slunovrat, takže se po Lucií opravdu začaly noci zkracovat. Druhé vysvětlení je modernější a všímá si nepravidelnosti v oběžné dráze Země kolem Slunce. Díky nim se po Lucii čas západu Slunce opravdu začne o pár minut posunovat směrem k pozdějšímu! Jenomže to zatím ještě neznamená „přidání dne“, to přijde až o slunovratu. Stejně tak totiž ráno Slunce vychází ještě pořád později a později!
Každopádně, nové světlo a zimní slunovrat jsou již na dohled a Lucie nám dává znamení, že se máme na co těšit!

V neděli 27. dubna ve 21:31 nastává novoluní ve znamení Býka. A to není lunární romantika. To je síla...
Celý článek »