Zimní slunovrat - keltský svátek Yule
Nejtajemnější a nejsilnější svátek roku. Nejdelší noc a kratičký den. Zdá se, že světlo umírá, že zůstáváme napospas věčné tmě ducha i světa. A stane se zázrak! V té věčné noci zaplane jiskřička, plamínek... Světlo se znovu rodí, aby nám dalo naději, že můžeme dál žít. Ano, tak chápali naši předkové den slunovratu. Letošní světlo se nám znovu zrodí 22. prosince ve 4:28. Buďte u toho.
20. 12. 2023 – Slunovrat je když...
Když stojí Slunce nad obratníkem Kozoroha, nejdále od severní polokoule a našich zemí. V poledne je Slunce jen nad obzorem, vidíme jej jen pár hodin. Na severním pólu Slunce nevystupuje nad ob zor a je zde dlouhá polární noc, která je tímto dnem přesně ve své polovině. Říkáme si, že Slunce putuje, stojí a jde, ale opak je pravdou, Slunce jako žhavý střed Sluneční soustavy je v rámci této soustavy na svém místě, ale Země putuje kolem něho a naklání se k němu blíže svou jižní tvářičkou. V dávných dobách měli lidé pocit, že je Slunce opouští a odsuzuje k smrti zimou a hladem, poté však poznali koloběh vesmíru a dovedli vypočítat přesnou dobu slunovratu, a to podle neolitických staveb stonehenge už deset tisíc let před naším letopočtem. O Slunovratu, kdy vládne noc a mráz, přestane Slunce odcházet a v hlubinách tmy se zažehne světlo a naděje.
Yule znamená kolo
Všechny prastaré evropské kultury kreslily či sochaly „Kolo roku“ s osmi hlavními svátky. Jednalo se o dva slunovraty, dva dny rovnodennosti a další čtyři ohňové svátky jako Samhain, Imbolc, Betain a Lughnasad, což jsou naše svátky Dušiček, Hromnic, Čarodějnic a Dožínek. V našem podání bohužel už často ani nevíme, o co se jedná a proč tyto dny slavit. Yule byl nejvýznamější z nich, svátek, kdy se kolo roku otočí směrem ke světlu. V těchto temných dnech, kdy bylo těžko přežít, skýtal tento svátek naději. Keltové přivolávali slunečního boha Lugha, o kterém pravily báje, že zemřel a znovu se rodí z velké Matky. Také Slované v tento den slavili zrození Svaroga. Zajímavé je, že slunovratu říkali Slované Koleda - dnes už se tak nejmenuje svátek, ale jen hezký zvyk. A víte, od čeho je odvozené toto slovo? Zase od kola. Kola roku. V tento den po setmění pouštěli Slované z kopce zapálené kolo od vozu, které symbolizuje jednak rok, jednak Slunce. Vábili tak Slunce zpět.
Světlo a zase světlo
Keltové i Slované slavili velkými ohni. Ke slunovratu tedy ohně patří. Ke prastarým tradicím patřilo donést domů druidy požehnané vánoční poleno, které hořelo v krbu 12 dní. Tak dlouho, jak se konaly oslavy. Byl to pořádný kus klády a oheň se zapaloval vždy navečer a hořel jen pár hodin. Po shoření svátečního ohně se popel sypal kolem základů domu a mezi drůbež a do chléva, aby vše, co náleží k domovu mělo svou ochranu před nemocemi, bídou a zlými silami. Ke svátku Yule také patřily stálezelené rostliny jako cesmína, jehličnany a také jmelí. Symbolizovaly totiž věčný život. Pod jmelím se usmiřovali nepřátelé a protivníci podáním ruky a objetím, odtud dnešní líbání pod jmelím. Krásným skloubením světla a zeleného symbolu života je křesťanský vánoční stromek, který je sice tradicí jen asi 300 let starou, ale skrývá v sobě tyto dávné legendy.
Průchod mezi světy
V den Yule či Koledy, který nejtemnějším dnem roku, se prý hranice mezi světy ztenčuje, až pukne a zmizí. Stvoření z pohádek, božstva lesa, skal a vod mohou volně do našeho světa. Také duše mrtvých se vracejí. Proto se prostírá sváteční stůl navíc i pro duchy našich zemřelých, aby mohli jíst s námi. Do oken se dávají svíce, aby k nám dobří duchové trefili. Peče se vánoční chléb (předchůdce křesťanské vánočky), během jehož pečení nesmí hospodyně mluvit, jen zpívat posvátné písně. Vánoční chléb se taktéž rozdělí mezi všechny členy rodiny, dobytek, drůbež, položí se ke stromům a kousek se odloží na práh pro duchy a duše mrtvých.
Vánoce versus Yule
Vánoce se slaví, jak víte, počínaje večerem 24. prosince. To už je po slunovratu, avšak zrození maličkého Ježíška, vtěleného boha, je jedním z obrazů zrození světla ve tmě. Církev se většinou snažila umístit na důležitá data křesťanské svátky, ale tohle se v našich pohanských zemích moc nedařilo, a tak umístila svátek těsně po pohanském slunovratu. Protože však Keltové i Slované tvrdili, že slušný člověk slaví každý velký svátek alespoň 12 dní, můžete klidně slavit od slunovratu až do Silvestra. Zrození světla není pověra, je to duchovní realita našich životů. Jejím znakem je láska, pomoc a štědrost, proto také koledníci sebevědomě vstupovali do stavení, protože věděli, že dávají možnost lidem, aby projevili svou štědrost, která se bohu líbí. Mějte tedy úctu k životu, které světýlko ve tmě značí, buďte štědří a pomáhejte, projevujte a přijímejte lásku. To je zimní slunovrat.
Velikonoce: Magické svátky znovuzrození a očisty Velikonoce nejsou jen o pomlázce a barvení vajíček. Jsou to dny plné symboliky, starých zvyků, očisty a...
Celý článek »