Reklama
 
Reklama
Reklama

Zlobiví slovanští duchové

V jarních dnech po Velikonocích se může v domě stát mnoho podivných věcí. Spatřili jste zesnulého člena rodiny, jak se prochází po zahradě nebo kuchyni? Manžel tvrdí, že nebyl doma, poté, co jste spolu strávili vášnivou noc? Snědl vám někdo svačinu na druhý den? V tom případě se rozpomeňte na své slovanské kořeny.

Zlobiví slovanští duchové (obrázek)

16. 4. 2018 –  Domovoj
Říká se mu také domácí děd. Má podobu statného sehnutého mužíka s chlupatým tělem a vousy. Podle názvu děd usuzujeme, že prvními dobrými duchy domu se opravdu stávali nejstarší zemřelí předkové rodu. Sídlil za pecí nebo v krbu, kde si našel své místo dnes, to ví jen on sám, ale vězte, že každá domácnost má svého děda. Dává pozor na členy rodiny, chrání děti, pomáhá šťastným porodům, střeží bohatství a prosperitu. Ale běda, když obyvatelé domu na toho domácího bůžka zapomenou. Pak jim dá pocítit, že jeho přízeň je důležitá. K jeho udobření stačí ponechat na stole trochu mléka nebo misku medu. Může se zjevovat v různých podobách, např. v podobě zemřelého předka, to prý přináší štěstí, ale pokud se objeví v podobě žijícího člena rodiny, přináší to smůlu, nemoc nebo i smrt. Může se také zjevovat v podobě různých zvířat, třeba psa, kočky nebo medvěda, kteří se ale chovají podivně lidsky. Pozor ne něj, někdy prý na sebe vezme podobu pána domu jen proto, aby si užil s hospodyní!

Kikimora
Je to ženský protějšek děda Domovoje, ovšem na rozdíl od něho, který většinou přináší prosperitu, Kikimora škodí a zlobí. Ve své skutečné podobě má krysí čumák a slepičí pařáty, vysoká je ale jako dospělá žena. Spadeno má na muže, které často svede v podobě krásné dívky někde v sadu nebo ve stodole. Pokud ji muž oplodní, narodí se ošklivý skřítek, kterého Kikimora často v kolébce vymění za lidské děcko. Ženám zamotává přízi, schovává věci a straší děti. Pozor na ni!

Bílý had

Sídlí ve chlévě a při dojení se mu má nechávat troška mléka. Je to vznešená bytost, která zajistí hospodáři hodně telat, zdravý dobytek a velkou úrodu. Má rád, když se při dojení zpívá, pak někdy i vyleze a promluví s lidmi. Na hlavě má korunku, protože je to skutečný hadí král. Mnoho lidí mu podle pověstí chtěli korunku vzít, ale odplatou za to byla vždy smrt. Naopak had někdy půjčí korunku čistému člověku, kterého pak čeká hojnost a velký společenský vzestup. S hadím králem je třeba být zadobře.

Ovinnik

Žije v sýpce nebo ve stodole. Stará se o dobrou sklizeň. Je tenký jako klas, vlasy má jako slámu a na nohou a rukou mnoho kloubů jako stéblo. Šeptá tichým hlasem, může se vám zdát, že je to vítr v trávě, ale dobře poslouchejte, co vám říká. Nedbalé hospodáře napomíná, že mají zalévat, plít, sekat nebo sklízet, co je právě potřeba. Pokud nevlastníte pole, jistě není dobré nad ním mávnout rukou. Ovinnik dohlíží i na zahrádku a ovocné stromy.

Cvenda
Cvenda je bludné světýlko v bažině. Může jít o duše nekřtěňátek, utonulých, zavražděných lupiči na cestě a podobně. Když se zešeří, může se stát, že na polní cestě uslyšíte kýchnutí, i když na cestě kromě vás nikdo není. Dobré je popřát postaru „Pozdrav Pán Bůh!“ Taková reakce může dušičku osvobodit ze zakletí. Zlé lidi, kteří se Cvendám posmívají, mohou světýlka zavést do bažiny tím, že ovládnou jejich vůli a ve stavu podobném hypnóze člověka svedou z cesty. Zdvořilost se rozhodně vyplácí.

Mamuna

Podobá se pavoukovi, ale bere na sebe podobu ženy v šátku nebo závoji. Leze po stěnách domů do oken a krade děti z kolébky. Nejlepší obranou proti ní je uctívat svého děda Domovoje, který rodinu před výpady zlých bytostí chrání.

Lešij
Jde o lesního muže, který vládne celému polesí. Podle legend se může zmenšit na velikost zrnka, ale vyrůst i nad koruny stromů. Je to mocný lesní bůh, kterého dřív lovci žádali o svolení lovit. První úlovek patřil vždy jemu, nejčastěji vzrostlý jelen. Kladl se na plochý obětní kámen a celý se daroval Lešijovi. Je to přírodní bůh plodnosti někdy ozdobený parožím. Právě proto jej často neplodné ženy prosily o pomoc a zdobily stromy v hloubi lesa stuhami.

Muk

Muk je vodní bůh, z jehož mýtické podoby vznikl pohádkový hastrmánek. Muk však vůbec nebyl roztomilý blekota. Lidé z něho měli velký respekt. Pokud se zlobil, mohl způsobit povodně a záplavy, před kterými nebylo úniku. Často na sebe bral podobu býka nebo černého koně. Lidé sídlící u vody, a hlavně mlynáři mu obětovali zvířata - vždy černé barvy. Muk měl rád děvčata a pokud si nějakou vyhlédl, nedal pokoj, dokud ji nezískal. V podvodním paláci prý žila každá jeho žena ve velkém přepychu, ale svou rodinu už nikdy nespatřila. Byl také ochráncem zvířat. Pokud viděl, že sedlák bije voly zapřažené do vozu, poslal hůl nebo větev, která necitelného člověka jen tak ze vzduchu sama zbila. Někteří vozkové se nemohli u vody ani objevit, protože kdykoliv přejížděli brod, byli spráskáni neznámou silou. Muk si jejich poklesky navždy pamatoval.

Článek pro vás připravil astrolog Alan.

Chcete se dovědět více?

Zavolejte našim poradcům na tel: 906 707 707

Dobíjení energie pomocí čaker Dobíjení energie pomocí čaker

Máte na podzim problém s dobíjením energie? Zvláště těžký je prudký přechod z horka do zima, ale i...

Celý článek »